Kdo o nás vlastně rozhoduje? A jak mají být souzeny naše skutky? Příběh ženy, jejíž cesta do pekel byla dlážděna dobrými úmysly.Život v poválečné Anglii není lehký. Alespoň ne v dělnických kruzích, v nichž se pohybuje Vera Drakeová. Ale ona z něj přesto dokáže pro sebe, pro své nejbližší i pro své přátele vytěžit vše, co se dá. Postarší, nenápadná paní, pracující jako posluhovačka v lepších domech, je věčně usměvavá, věčně dobře naložená, od rána do večera obětavě pečuje o své bližní. O milujícího manžela Stana, o dvě dospělé děti, o nemohoucí matku, o všechny potřebné ze svého okolí. A nikdo z nich netuší, že dvakrát třikrát do měsíce pomůže i nějaké chudé holce, která si nemůže dovolit mít dítě. Nedělá to ze zištných důvodů, nic za to nebere, řídí se jen svým nejlepším svědomím. Ale překračuje zákon. Zákon, který bude v Anglii platit až do roku 1967, zákon, podle něhož je vyvolávání potratů zločinem...Ve filmu Vera Drakeová pokračuje scenárista a režisér Mike Leigh ve svých sondách do života obyčejných lidí, v němž se odrážejí dobové sociální poměry i intimní krize. Věcně předvádí realitu Anglie padesátých let minulého století, nesoudí, nemoralizuje, jen konstatuje fakta. O to víc je jeho sdělení aktuální i dnes, kdy se na celém světě znovu diskutuje o oprávněnosti potratů. Sugestivita díla spočívá v jeho melancholické atmosféře, komorním hudebním doprovodu a ve skvělých, nesmírně civilně působících hereckých výkonech.Strhující je především výkon Imeldy Stauntonové, držitelky tří prestižních divadelních cen Laurence Oliviera, která se touto rolí konečně vymanila ze škatulky menších komických filmových či televizních roliček – jichž má na svém kontě víc než čtyři desítky. Po zásluze za ni také získala řadu mezinárodních ocenění, především Volpiho pohár za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Benátkách či nominaci na Zlatý glóbus.V Benátkách byl oceněn i film jako takový – získal Velkou cenu, Zlatého lva. Řadu dalších cen pak posbíral po nejrůznějších dalších světových festivalech.